Jednou mě budeš milovat 5 (Bob a Dave)

1. února 2010 v 21:03 |  Moje povídky
Ahojky. Tak jsme se vám zase jednou vynořila ze záhrobí :D Ano, jsme tu, i když to tak nevypadalo a zmostu jsem taky zatím neskočila :D :D No tak tu mám další dílek. Ha já sem už ani nedoufalaže bude... Ne to bych kecala, já sem věděla, že až se vzpamatuju z těch pár tydnů, které začaly už pře měsíci, tak sem zase přijdu mezi vás :D :D

No ... snad tam nebudu mít bláboly .... protože nevim, jestli se mi ějak nepřeházel text ... mám tady šotky :D :D :D

Tenhle dílek bych chtěla věnovat hlavně asi Akimi.chan, Rika-chan a hlavně Gel-chan, protože bez ní by jste asi na další dílek čekaly jště tak dva tejdny :D pokud tedy ještě čekáte :D :D



,,Bobe? Máš dneska čas?" Zeptal se mě po škole Dave, když jsem si dával věci do tašky.
,,Já nevím Dave...." Začal jsem nejistě. Tu písemku jsem asi zase podělal, přitom jsem se na to vážně učil. ,,Budu se muset asi muset víc učit.... sem to zase asi podělal." Řeknu smutně, vážně mě mrzí, že bych neměl jít ven a strávit celej den u učení.
,,Umm... tak fajn, někdy jindy." Řekl Dave na můj vkus až příliš zklamaně a odcházel ze třídy.
,,Dave, počkej!" Zavolal jsem na něj než stihl odejít ze třídy.Zastavil se ve dveřích a čekal. Popadl jsem rychle tašku a doběhl k němu.
,,Potřebuješ něco?" Zeptal se Dave a já slyšel v jeho hlase naději, i když jsem teda vůbec nechápal proč, jelikož ven s ním mohu jít vždycky.
,,Jo, potřebuju vědět, kam dneska jdeme, protože sám dobře víš, že stejně doma sedět nad učením nebudu." Usmál jsem se.
,,Um.. Ale to by jsi měl." Odpověděl stále smutně Dave.
,,Hele o co ti jde?" Zeptá se překvapeně. Já ho nechápu, nejdřív div nevypadá, že se z toho, že s ním nepůjdu zhroutí a teď semnou jít nechce. ,,Jestli nechceš, tak já teda půjdu sám, ale vím, že doma bych stejně nebyl." Pousměji se, abych nezachmuřil atmosféru a Dave mi úsměv oplatí.
,,No … Na program za všechny prachy jsi tu ty, tak to nechám na tobě." Mrkl na mě Dave a já se zamyslel. No … a teď abych zase vymejšlel něco já... kde má člověk ty nápady pořád brát, člověk aby si je vycucal... a mám to. Cvakne mi to.
,,Půjdeme brát malím dětem lízátka a zavěšovat jim je na strom, aby se procvičili v těláku." Zasměji se představě čtyřletého kluka šplhajícího na strom.
,,Bobe, už ti někdo řekl, že jsi pako?" Usmál se na mě Dave a mě to potěšilo.
,,Jo Dave... to by ses divil, ale říká mi to jenom jeden vychytralej šprt." Musel jsem si rýpnout.
,,Jo? A kdopak to je?" Přistoupil Dave na mou hru, zatímco jsme šli domů.
,,No .. Já nevím .. ty ho asi neznáš, ale to ti teda nepřeju, abys se s ním potkal. Je to takovej strašnej bručoun a každýho jen sekýruje a kdybys vyděl ty jeho ošklivý vlasy … a to oblečení co nosí... no hrůza." předvedl jsem menší divadlo a musím se vám přiznat, že mě to opravdu bavilo.
,,Jo?" Zeptal se s překvapením Dave. ,,A jak se jmenuje?... já že taky takovýho znám … pořád jen rejpe a rejpe a na nic pořádnýho nemyslí, akorát teda o něm se nedá říct, že je to šprt... Bob Green se jmenuje... neznáš ho?" Usmál se Dave a já na něm viděl, jak se přemáhá aby nevybuchnul smíchy... no tak teď musím uznat, že mi dal na frak. No asi jsem to nějak nedomyslel.


Nejdřív jsme se stavili ke mně, jelikož jsme to měli po cestě ze školy a až pak jsme zašly k němu. Já sem měl na sobě jen tričko, i když se mě Dave snažil překecat, ať si vezmu alespoň mikinu, ale po pár pokusech to vzdal …no, už mě zná až moc dobře, než aby se snažil zbytečně.
,,Počkej dole já se jen převlíknu." Obeznámil mě se svým plánem Dave.
,,Jasně, neboj mami, nic ti tady neprovedu, zůstanu stát na jednom místě a ani se nehnu." Odpověděl jsem. No vážně, řekněte mi, co se dá na to jinýho smysluplnýho odpovědět.
,,Hele Bobe a vážně nechceš půjčit něco na sebe? .. Nevypadá to, že by tam bylo dlouho hezky.
,,Děkuju mami, ale myslím si že zůstanu u trička. Asi by měli tu předpověď počasí vysílat tak abys se na to nemohla koukat mami, nebo mi z toho zmagoříš." Dělal jsem si z Dava srandu. Vážně se někdy chová jak moje máma.
,,No jak myslíš, ale pak po mě nechtěj, abych ti půjčil mikinu až bude zas ten vítr." Sakra on mi to bude furt omlacovat o hlavu?... No jo no, jednou jsem se prostě seknul a vzal jsem si jen tílko, pak začala vichřice a já byl v čudu, Dave mi nakonec pučil pak mikinu, ale tim pádem jsem ta nakonec stejně odmarodili oba.

Nakonec jsme se rozhodly, že půjdeme přeci jen do parku. Plašení holubů jsem si protentokrát odpustil, přeci jenom mi ten minulej pták stačil. Procházeli jsme kolem pár stánků, ale nic zajímavého tam zrovna neměly. Když jsme procházely poslední uličkou do parku, uviděl Alexe s Chrisem.
,,Hej, Dave!" Drkl jsem loktem do Dave asi trochu víc, než jsem měl.
,,Au! Co děláš?" Postěžoval si Dave.
,,Koukej, támhle je Alex a Chris." Upozornil jsem ho na menší fakt, který se zrovna naskytl mému zraku.
,,No a? My tu jsme přeci taky, mají právo se tu procházet stejně jako my." Usmál se nechápavě Dave.
,,Jo to jo, ale nezdá se ti náhodou, že jim někdo chybí?" Ptal jsem se dál na věci, které se mi honily hlavou.
,,Pořád nechápu, kam tím míříš.... Vždyť s námi taky nejde Rich, ne?" Pořád ten stejný nechápavý pohled.
,,Jo to jo, ale u nich mi to přijde prostě divný, vždyť oni bez Joshe neudělaj ani krok."
,,Bože Bobe,víš že jsi paranoidní?.... Ty si vážně myslíš, že seděj jen doma, když Josh nemůže a že když vyjdou ven, tak něco chystaj?" Zeptal se mě nevěřícně a já se jen zamyslel.
,,Jo! Myslím. Hele, Dave, pojď je sledovat!" Prosil jsem ho. Vždycky jsem měl chuť někoho špehovat.
,,To chceš jako líst za nima?" Na to jsem začal jen horoucně kývat hlavou. ,,No tak fajn, ale byl to tvůj nápad..." Upozornil mě na fakt, o němž jsem už dávno věděl.
,,Jo, tak už ale pojď, nebo nám utečou." Zatahal jsem ho za ruku a on na můj údiv neodporoval. Sledovali jsme je asi hodinu a nic jsme stejně nevykoukaly, akorát to, že je Alex
namchvanej blbec, ale to vlastně není žádná novinka. Najednou mi káplo na hlavu.
,,Už mě z toho sledování šplouchá na maják." Přiznal jsem můj pocit Davovi a musím vám říci, že mi začínala být tak trochu zima.
,,Bobe, to ti nešplouchá na maják, to začíná pršet." Zase mě začal poučovat Dave. To vím i bez něj, že začalo pršet! … Počkat?! … Déšť, mokrý oblečení, zima, vítr.... No skvělý, to mi tak ještě chybělo. Otřásl jsem se pod tím zjištěním.
,,Já jsem ti říkal, ať si vezmeš mikinu, že nehlásí pěkný počasí a pojď rychle, ať nezastihneme to nejhorší." Vysmíval se mi Dave.

Stačily jsme doběhnout tak do půlku parku, když mírný deštík nahradil pořádný slejvák. Nemusím vám říkat, že jsem byl do pěti minut celej mokrej a zima mi byla šílená. Doběhli jsme nakonec až k zastávce a tam jsme zůstaly sedět.

,,Ježiš Bobe, ty se klepeš, jak osika." Podíval se na mě soucitně Dave. A pak si sundal tu mikinu, co měl na sobě, i když byla taky mokrá a přehodil jí přes sebe a mě se tím naskytl pohled přímo pro Bohy. Přes jeho mokré bílé tričko se rýsovaly Davovy svaly. Ne že by mě to nějak zajímalo, ale najednou jsem prostě nemohl odtrhnout zrak.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Gel-chan Gel-chan | Web | 1. února 2010 v 21:16 | Reagovat

Oh bože.. nemuč mně :D.
Tohle bylo naprosto .. naprosto naivně krásné ^^, těším se na pokračvání, a děkuji za věnování.

2 Gel-chan Gel-chan | 1. února 2010 v 21:30 | Reagovat

No hele mám se asi tak že žiji xD .. copak ty? xD

3 Gel-chan Gel-chan | 1. února 2010 v 21:33 | Reagovat

U tebe a něco nekomentovat ? Uznej, to bych nebyla já ^^ - musím být všude a kažého štvát. Povídej copak to bylo za smutek ? .. Nějakej kokot? Či kdo .. ? Já miluju povídky napsané stylem jako je zrovna tento díl, ba vlastně celá tato povídka ^^ ...

4 Gel-chan Gel-chan | Web | 1. února 2010 v 22:02 | Reagovat

To doufám že jsou ty problémy fuč .. jinak bych je sama do prdele nakopala ^^.
Jináč se moc těším na další pokráčko -> jakékoliv povídky kterou píšeš ^^ .. jsem nadrženej Boban víš ? Jsem se stala na tobě závislá - podívej co děláš :D.
Heheh.. to znám atmosféra zmůže své :D, a také udělá své . moc si i ti přeju tu správnou atmosféru na povídky :D. jSEM ALE HODNÁ OC?

5 Akimi.chan Sbénko Akimi.chan Sbénko | Web | 2. února 2010 v 16:14 | Reagovat

jééé supér další dílek a děkuji ti moc za věnování, udělalo mi obrovskou radost :)..á sem ráda že si na tom už líp..

6 Aylen Aylen | 2. února 2010 v 19:07 | Reagovat

Kráááása,doufam,že pokračování bude brzo.

7 Shelis Shelis | 2. února 2010 v 22:24 | Reagovat

Jo jo, Bob se má. To mě se to nikdy nestane:D Moc se těším na další kapitolku:D prosím brzy:)

8 Angela Angela | Web | 13. února 2010 v 19:34 | Reagovat

hehe..pěkné..takže nakonec dva páry jo? ;)

9 Gel-chan Gel-chan | Web | 14. února 2010 v 10:17 | Reagovat

Kyáá Zuzí-cháán~ netrap mou hlavinku ^^ a ani srdíčko!
Každý den se těším že přidáš nový dílek ^^ a ono nic xD.

10 Rika-chan Rika-chan | Web | 14. února 2010 v 16:45 | Reagovat

Opět úžasný díl nyaa~ :) Moc se těším na další ^^ a děkuji za věnování - to mě potěšilo :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama